teplota
[teplota]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
1.
míra tepelného stavu látky, materiálu, prostředí ap. vyjadřující, jak jsou teplé nebo studené, měřená ve stupních:
nízká / průměrná teplota
pokojová / venkovní teplota
Teplota stoupá / klesá.
Podle předpovědi počasí na příští dny se budou denní teploty pohybovat kolem třicítky.
V hotelu je k dispozici bazén se slanou vodou o teplotě 33 stupňů Celsia.
Kovy se taví v pecích při vysokých teplotách.
2.
(tělesná) teplota
přirozená vlastnost živého těla vyjadřující jeho tepelný stav:
měřit si / dítěti teplotu
mít normální teplotu
Tělesná teplota u zdravého člověka kolísá v rozmezí 36–37 °C.
□ bazální teplota biologie
teplota lidského těla měřená v klidových podmínkách ráno po probuzení
3.
stav, při němž je tělo kvůli nemoci teplejší než obvykle:
mít teplotu
Dostal vysokou teplotu. horečku
Ležela v posteli s teplotou.
Pacientovi už poklesla teplota.
Studené obklady pomohou srazit teplotu.
4. fyzika
základní fyzikální veličina vyjadřující tepelný stav hmoty, zn. t, T:
teplota tělesa v kelvinech
teplota varu / tání / tuhnutí bod, stupeň, při němž nastává daný jev
Jednotkou teploty je stupeň Celsia.
Teplo se rovná hmotnost krát měrná tepelná kapacita krát rozdíl teplot.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[teplota]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
1.
míra tepelného stavu látky, materiálu, prostředí ap. vyjadřující, jak jsou teplé nebo studené, měřená ve stupních:
nízká / průměrná teplota
pokojová / venkovní teplota
Teplota stoupá / klesá.
Podle předpovědi počasí na příští dny se budou denní teploty pohybovat kolem třicítky.
V hotelu je k dispozici bazén se slanou vodou o teplotě 33 stupňů Celsia.
Kovy se taví v pecích při vysokých teplotách.
2.
(tělesná) teplota
přirozená vlastnost živého těla vyjadřující jeho tepelný stav:
měřit si / dítěti teplotu
mít normální teplotu
Tělesná teplota u zdravého člověka kolísá v rozmezí 36–37 °C.
□ bazální teplota biologie
teplota lidského těla měřená v klidových podmínkách ráno po probuzení
3.
stav, při němž je tělo kvůli nemoci teplejší než obvykle:
mít teplotu
Dostal vysokou teplotu. horečku
Ležela v posteli s teplotou.
Pacientovi už poklesla teplota.
Studené obklady pomohou srazit teplotu.
4. fyzika
základní fyzikální veličina vyjadřující tepelný stav hmoty, zn. t, T:
teplota tělesa v kelvinech
teplota varu / tání / tuhnutí bod, stupeň, při němž nastává daný jev
Jednotkou teploty je stupeň Celsia.
Teplo se rovná hmotnost krát měrná tepelná kapacita krát rozdíl teplot.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)